Vaše lejno - naše starost

Koho aspoň trochu  zajímá název článku, ať čte směle dál. Garantuji, že se to dozví… i když ne na plnou pusu. To zdejší pravidla pro publikaci nedovolují. Takže jsem opravdu musela volit mírnější výraz k označení exkrementu.

Naše město je plné odpadků. Většina měst je. Některé více, jiné méně. V tom našem jsou odpadky často poházené v okolí mých oblíbených míst. Válejí se všude. A na odpadky, jak je známo, slouží odpadkové koše a kontejnery. Kontejnery ovšem najdete spíše bokem, u sídlišť a větších obytných částí, nikoliv v centru města. Myslím kontejnery především na tříděný odpad. Přesto nás město nutí   třídit. Problém s tím nemám. Doma, kde mám kontejner. S odpadkovými koši je to horší. Jestli si myslíte, že do nich můžete v našem městě hodit jen tak něco, šeredně se pletete. A může to mít i finanční následky.

Své odpadky si totiž podle vyhlášky našeho města musíte nosit do své popelnice. Zejména ty, které lze třídit. V praxi to teoreticky vypadá asi tak, že právě dopitou PET láhev vody na fesťáku probíhajícím v parku na druhém konci města si musíte pěkně šoupnout do baťůžku a odnést až k sobě domů. Žádoucí je zkrátka ponechat ji svému osudu jen v kontejneru umístěném ve vaší lokalitě. Zdá se vám to na hlavu postavené? Mě ano… nicméně vysvětlím. Do malých zelených plastových odpadkových košů (případně kovových, drátěných a betonových) rozmístěných různě ve městě totiž patří pouze, cituji: „drobný jinak netříditelný odpad“. Tzn.: dle mých dedukcí tak akorát vajgly, posmrkané kapesníky a možná žvýkačky, pokud také nejsou považovány za odpad biologický či jinak tříditelný. Čili vaše PET láhev či snad dokonce ohryzek z jablka, které jste právě dojedli nebo sáček z bonbónů – to do nich rozhodně nepatří! Jít kolem nějaký slušně řečeno žalobník – už se vezete.

Malý příklad z praxe… Minulý týden jsem odhodila do zeleného odpadkového koše kartónovou krabici od balíku právě vyzvednutého z pobočky Zásilkovny. Potřebovala jsem mít volné ruce a měla jsem na zádech jen malinký batoh s doklady. Celý balík se mi do něj nevešel, takže jsem z něj vyndala obsah, strčila jej do batohu a rozhlédla se kam s krabicí. Poblíž byl jen již zmíněný zelený a sympatický odpadkový koš. Normálně třídím nicméně kontejner uprostřed města v nedohlednu, a spěchala jsem a nosit prázdnou krabici bylo stejně nežádoucí, jako nést onen balík. Zkrátka jsem ty volné ruce opravu potřebovala. Tím to pro mě skončilo. Tedy aspoň jsem si to myslela. Ovšem včera navečer se mi ozvala kamarádka s tím, že její přítel pracující u komunálních služeb mě zachránil před pokutou. Pak mi poslala fotku zmačkané krabice. Zprvu jsem nechápala, než mi vysvětlila, že naše město nutí své pracovníky udávat spoluobčany, kteří si dovolí odhodit svůj odpad do koše kam nepatří.  A protože jsem neodstranila cedulku se svými iniciálami – dopadli mě! Jak záslužný čin. Usvědčena hned ze dvou přestupků najednou. Odpad určený k třídění a špatná lokalita koše. Asi půl kilometru od bydliště. Nehoráznost! Ano, čtete dobře. 

Prý se město takto chrání před těmi, kteří do podobných košů cpou své pytle s domácím odpadem. Zřejmě na nich mají cedulky nebo z nich snímají otisky prstů a hledají zločince v databázi policie či pasového oddělení nebo vážně nevím, jak jinak tyto občany dopadají. Většina takového odpadu je neidentifikovatelná a pokud takto někoho nepřistihnete při činu, ani mu nedokážete, že do koše cokoliv vyhodil. Stejně tak v mém případě. Jsem zvědavá, jak by mi dokazovali, že jsem onu krabici hodila do koše právě já. Mohla jsem v ní cokoliv komukoliv zabalit a předat a zrovna tak ji mohl odhodit on.

Já bych se ale nejspíše přiznala. O čemž svědčí i to, že mě vážně nenapadne za sebou zahlazovat stopy a strhávat cedulky. Zpravidla třídím a znám několik lidí i u nás v baráku, kteří to soustavně nedělají. Nikdo je nijak nepokutoval. Dokonce patřím k těm, kteří pravidelně sbíráme PETky a podobné svinstvo z okolí dětských parků a řeky, kolem které se rádi procházíme. Házím je do již zmíněných odpadkových košů. Čímž činím přestupky takřka denně! A hrdě a otevřeně to přiznávám.

Už se opravdu nedivím, že naše město je plné jen tak se povalujícího svinstva. Nesmyslné vyhlášky nás tak nepřímo motivují binec házet raději na zem, protože jsem ještě nikdy neviděla nikoho dostat pokutu právě za to, nýbrž když karton odhodíte do koše pokutu dostanete … Co si o tom máte myslet?

V souvislosti s tímto příběhem mi prolétla hlavou vzpomínka z minulého zaměstnání. Pracovala jsem u agentury, jež vydávala telefonní seznamy. Často jsme tam otiskovali i reklamy různých firem a při korekturách jednoho inzerátu jsme se mimo řešení vhodnosti zveřejnění textu i královsky pobavili. Slogan na krásně vybarvené cisterně totiž zněl: Vaše (a jsme u onoho lejna v úvodu, jen v tomto případě to bylo napáleno naplno a zcela vulgárně) - naše starost!

Přestože vím, že nakládání s odpady a věci kolem toho nejsou lehké ani levné, nejsem si jistá, jak to vlastně má naše město a o co se tady snaží starat. Zda chce pochytat mravence anebo sežrat mravenečníky. Každopádně… Když to tedy hodně přeženu. Odpadky smíš odhazovat jen v lokalitě svého bydliště. Nebo také: Platíš si jen za svou popelnici, tak si nos odpad jenom tam.

Takže se dá s jistotou říci, že v oblasti našich exkrementů u nás rozhodně nezahálejí a mají to opravdu propracované.

A to myslím hodně, opravdu hodně ironicky.